Poprvé jsem se setkala s rytectvím už jako dítě. Bydleli jsme v pohraničí a otec mne jednou vzal do staré knoflíkářské dílny, kterou právě rušili. Ano, čtete správně, knoflíkářské dílny. Kdysi se zde tlačili skleněné knoflíky pomocí kovových forem, které tito mistři tvořili rukama. A táta zde, s těmito mistry svého oboru, pracoval. To prostředí, vůně a neuvěřitelná díla ve mne navždy zanechali hlubokou stopu.

Rytectví je pro mne způsob vyjádření své kreativity. Líbí se mi ten proces změny.